Ovládání psychické prány

Jak jsme si již dříve řekli, prvním krokem je podle jogínů ovládání pohybu plic. Záměrem je naučit se vnímat jemnější pohyby, které se odehrávají v těle. Mysl si příliš přivykla na vnější prostředí a přestala cítit jemná vnitřní hnutí. Pokud se je naučíme vnímat, můžeme je také začít ovládat. Jedná se o jemné nervové proudy v celém těle, které přivádějí život a sílu do každého svalu. I když je normálně nevnímáme, jogíni hlásají, že je možné se to naučit, a sice právě ovládáním pohybu plic. Pokud se v tom budete cvičit dostatečně dlouho, dokážete po čase tyto jemné pohyby ovládat.

Nyní se budeme podrobněji zabývat cvičením pránájámy. Základem je vzpřímený sed, v němž je trup dokonale rovný. I když mícha prochází páteřními obratli, není s nimi pevně spojena. Pokud se při sezení hrbíte, narušujete průchodnost míchy; meditací se shrbenými zády si působíte škodu. Hruď, krk a hlava musí být vždy v jedné vzpřímené rovině. S trochou praxe se pro vás vzpřímený sed stane stejně přirozený jako dýchání.

Následuje způsob, jak získat kontrolu nad nervy. Již jsme si řekli, že dýchací nervové centrum určitým způsobem ovládá ostatní nervstvo a že pro tento účel je důležité rytmické dýchání. Způsob, jakým obvykle dýcháme, se nedá při nejlepší vůli nazvat dýcháním, protože je velmi nepravidelné. Navíc jsou tu určité rozdíly mezi způsobem dýchání u mužů a u žen.

Prvním cvičením je pravidelné dýchání s nádechem a výdechem o stejném počtu dob. Tím se uvede do harmonie celé tělo. Po určité praxi můžete společně s dýcháním v duchu opakovat Óm nebo jakékoli jiné posvátné slovo. V Indii se na odpočítávání nádechů a výdechů využívá určitých symbolických slov místo číslovek. Ať slovo vchází dovnitř a vychází ven společně s dechem v rytmickém sledu; za nějakou dobu zjistíte, že se tento rytmus přenesl do celého těla. Pak teprve zakusíte opravdové odpočinutí. V porovnání s tímto stavem nelze spánek pokládat za odpočinek. Jakmile toto ztišení nastane, nejvyčerpanější nervy se zklidní a uvědomíte si, že do tohoto okamžiku jste ještě nikdy nebyli skutečně uvolněni.

Vůbec první účinek tohoto cvičení zaznamenáte v obličeji. Hrubé rysy zmizí a s klidnými myšlenkami se po tváři rozhostí klid. Potom se dostaví příjemný hlas. Nikdy jsem se nesetkal s jogínem, jehož hlas by zněl chraplavě. Tyto příznaky se dostaví po několika měsících pravidelného cvičení.

Po několika dnech provádění uvedeného dechového cvičení můžete začít s dalším. Pomalu se nadechujte levou nosní dírkou, pravou uzavřete palcem a současně svou mysl zaměřujte na levostranný nervový kanál ida. Zadržte dech, uzavřete oba nosní otvory a představujte si, jak tímto způsobem sesíláte dolů po míšním provazci nervový signál, který jakoby silou udeří do nejspodnějšího lotosu trojúhelníkového tvaru, v němž sídlí kundaliní. Povolte palec uzavírající pravou nosní dírku a touto dírkou vydechněte. Další nádech proveďte pravou nosní dírkou, druhou mějte stále uzavřenou prostředníkem; obě během zádrže uzavřete, a vydechujte levou.

Způsob, jakým toto cvičení provádějí Indové, je pro obyvatele Západu dosti nesnadný, neboť se to učí od dětství a mají plíce důkladně trénované. Proto je dobré začít na čtyřech sekundách a pomalu přidávat. Proveďte nádech na čtyři sekundy, zadržte na šestnáct a vydechněte na osm. Tento cyklus tvoří jednu pránájámu. Po celou dobu zaměřujte svou mysl do nejspodnějšího lotosu trojúhelníkového tvaru; pomáhejte si představivostí.

Další cvičení se provádí tak, že provedete pomalý nádech, hned po něm pomalý výdech a nakonec zádrž po výdechu při stejných délkách jako u předchozího cvičení. Jediný rozdíl spočívá v tom, že v předchozím případě je dech zadržen po nádechu, kdežto v tomto případě po výdechu. Toto cvičení je poněkud snazší; techniky, při nichž je vzduch zadržován v plicích, se nesmí přehánět. Tato cvičení provádějte pouze čtyřikrát ráno a čtyřikrát večer. Později můžete pozvolna zvyšovat počet dob i kol. Uvidíte, že po určité době budete dobře vytrénovaní, abyste mohli bezpečně zvýšit zátěž, a bude vás to bavit. Pokud však nebudete cvičit pravidelně, můžete si ublížit.

Z těchto tří právě popsaných způsobů ovládání prány není první a poslední ani těžký, ani nebezpečný. Čím více se budete cvičit v prvním, tím většího ztišení budete dosahovat. Při dýchání si v duchu opakujte slabiku Óm; můžete cvičit dokonce v sezení při práci. Když budete cvičit pilně a vytrvale, jednoho dne bude kundaliní probuzena. Ti, kdo cvičí jednou dvakrát denně, dosáhnou určitého ztišení těla a mysli a krásného hlasu. Avšak pouze ti, kteří se budou cvičení věnovat naplno, dojdou k probuzení kundaliní. Pro ty se pak celá příroda promění a otevřou se dveře veškerému poznání. Už nebudete potřebovat hledat poznání v knihách, neboť se pro vás nejposvátnější knihou stane vaše vlastní mysl, v níž je uloženo bezbřehé vědění.

Již jsem se zmínil o nervových proudech ida a pingala, které procházejí po stranách míchy, a o sušumně, která prochází jejím středem. Tyto tři dráhy se nacházejí v těle každého živočicha, který je vybaven míšním provazcem. Jogíni tvrdí, že u obyčejných bytostí zůstává sušumna uzavřená a nečinná, zatímco zbývající dva kanály zásobují energií celé tělo.

Sušumna se otevírá pouze v těle jogína. Když do ní začne proudit síla, pronikne za oblast smyslů a jeho mysl vystoupí do nadsmyslového nadvědomí; přestoupí dokonce úroveň intelektu, za niž rozum nepronikne. Podél sušumny se nacházejí různá centra, které se v obrazném jazyce jógy nazývají lotosy. Tím nejnižším je již zmíněná Múládhára, následuje Svádhišthána, třetí je Manipúra, čtvrtá Anáhata, pátá Višuddha, šestá Ádžňa a poslední sedmá Sahasrára zvaná „lotos o tisíci okvětních plátků“. Z nich je potřeba rozeznávat dvě centra – nejspodnější Múládháru a nejvyšší Sahasráru. Všechna energie musí být vyzvednuta ze svého sídla v Múládháře vzhůru do Sahasráry.

Jogíni učí, že nejvyšším druhem energie v lidském těle je síla zvaná ódžas. Tento ódžas je třeba ukládat v mozku; čím více jej člověk má, tím je mocnější, bystřejší a duchovně vyspělejší. Jeden dokáže krásným jazykem vyjadřovat nádherné myšlenky, nedokáže však působit na lidi. Jiný své myšlenky možná nedokáže tak květnatě vyslovovat, přesto dokážou jeho slova uchvátit; každý jeho pohyb vyzařuje zvláštní moc. A to je síla ódžasu.

Tuto sílu má v sobě přítomnu více méně každý. I když se jedná o nejvyšší druh energie pracující v těle, je třeba uvědomit si, že vše je jen otázkou transformace jedné síly v druhou. Tatáž síla, která se navenek projevuje jako elektřina či magnetismus, se přemění na vnitřní sílu; tatáž síla, která pracuje ve svalech, se přemění na ódžas. Jogíni tvrdí, že ta část tělesné energie, která se projevuje v sexuálním chování a prožívání, se snadno promění v ódžas, je-li kontrolována a ovládnuta; a protože pohlavnost řídí Múládhára, věnuje jóga zvláštní pozornost právě tomuto centru. Snaží se přeměnit na ódžas veškerou sexuální energii; každá dobrá myšlenka, každý nezištný čin přetváří část animální energie v ódžas. Pouze zdrženlivý člověk dokáže vytvářet ódžas a ukládat jej v mozku; proto byla také cudnost odjakživa považována za nejvyšší ctnost. Člověk, který se nechová zdrženlivě, pociťuje, že jeho duchovnost slábne; ztrácí duševní svěžest i mravní vytrvalost. Proto se také ve všech náboženských řádech, z nichž vzešli skuteční duchovní velikáni, vždy setkáte s velkým důrazem na naprostou pohlavní čistotu. Proto se mnozí mniši zříkají života v manželství. Je nezbytná čistota v jednání, slovech i myšlenkách. Bez toho se cesta rádžajógy stává nebezpečnou a může vás dovést až k duševní chorobě. Jen sotva může někdo, kdo cvičí rádžajógu a přitom vede prostopášný život, očekávat, že se stane jogínem a dosáhne výsledků. Ódžas vytváří skutečného člověka; ten, komu se podaří všechnu animální pohlavnost přetvořit do této síly, stane se bohem. Jeho slova mají moc a dokážou obrozovat svět.